Valentýn, aneb přejatý svátek lásky
Srdíčka všude, hlavně v obchodech. Blíží se totiž svátek svatého Valentýna. Tento původně zahraniční svátek slaví poměrná část i v České republice. Slavíte ho také?
Znám lidi, kteří jej neslaví vůbec. Za den lásky totiž pokládají první máj. První máj je český svátek, zatímco svatý Valentýn nikoli. Když si vzpomenu na základní školu, zažila jsem i to, že se kluk s dívkou rozešel jen proto, že ji rodiče nepustili na Valentýna ven. Dnes se tomu ráda zasměji, však to byly jen děti.
Ten, kdo Valentýna slaví, dá si partnerem drobný dáreček. Většinou nějaká srdce nebo bonboniéru s valentýnským motivem. Jiný pár jde společně na večeři a udělá si pěkný večer.
Možná by vás zajímalo, kdo to vlastně Valentýn byl a jak se k nám dostal tento svátek. Víte to?
Legenda říká, že kdysi dávno římský vládce Claudius posílal bojovat své vojáky. Bál se, že kdyby se oženili, chtěli by zůstat doma u svých rodin. To nechtěl připustit, a tak zakázal sňatky. Významnou postavou této doby byl kněz Valentýn, který věřil v lásku a vojáky tajně oddával. Bohužel se tajemství provalilo a on musel být popraven. Popraven byl přesně dne čtrnáctého února.
Ke dni svatého Valentýna se váže několik zvyků. Většina se v České republice objevuje díky tlaku obchodních řetězců, které vystupují na mezinárodním poli. Široký sortiment všelijakých drobností se srdíčky nabízí snad každá prodejna.
V anglosaských státech si lidé dávají takzvané valentýnky, což jsou většinou anonymní psaníčka, která skrývají krátkou básničku, kde vyznávají lásku. Často je vyrábějí již děti na základní škole. Ti je pak darují nejen svým kamarádům, ale i rodičům a ostatním lidem, které mají rády. Mezi často darované patří i čokoláda. Zamilovaní lidé si také věší zámečky lásky. Tato tradice původně nepatřila přímo k Valentýnu, ale vžilo si ji už tolik lidí, že nyní už k němu patří. Lidé zamykají svoji lásku na vždycky.
A jak letos strávíte Valentýna vy?